Tetrachord

Tetrachord (starořecky „čtyřtón“, něm. „Vierton”) je řada čtyř po sobě jdoucích tónů, z nichž první a čtvrtý v tradiční hudební teorii tvořily sestupnou čistou kvartu s poměrem frekvencí 4:3 (přibližně 498 centů). Dvojice sestupných tetrachordů, z nichž koncový tón druhého byl o oktávu nižší než výchozí tón prvního (tj. rozestup mezi oběma čtyřtónovými řadami je právě celý tón), se používala pro konstrukci stupnic.